你好，我現在正在做一個學校的項目，我想知道如何讓側邊欄有反應。所以側邊欄沒那么大。
body {
font-family: "Serif", "sans-serif";
background: #ffffff;
}
nav ul {
margin: 0;
padding: 0;
height: 100%;
width: 275px;
position: fixed;
top: 0;
left: 0;
background-color: #ac150a;
}
nav ul li a {
display: block;
text-decoration: none;
text-transform: uppercase;
font-size: 20px;
color: #fff;
padding: 25px 0 25px 38px;
}
.logo {
width: 200px;
margin: 25px;
}
.logo img {
width: 100%;
}
h3 {
color: #ffffff;
width: 276px;
height: 100px;
text-align: center;
}
.text {
margin-left: 280px;
font-size: 22px;
padding: 0px 10px;
font-family: "Verdana", "Times new roman"
}<nav>
<ul>
<li class="logo"><img alt="img" src="img/huh.jpg"></li>
<h3>Dějiny Rakouska-Uherska</h3>
<li>
<a href="#"> </i> úvod</a>
</li>
<li>
<a href="#"> </i> Klidná léta</a>
</li>
<li>
<a href="#"> </i> P?elom století</a>
</li>
<li>
<a href="#"> </i> Za?átek konce</a>
</li>
<li>
<a href="#"> </i> Závěr</a>
</li>
</ul>
</nav>
<div class="text">
<h2>úvod</h2>
<p>
Rakousko-Uherská monarchie byl stát ve st?ední Evropě, existující v letech 1867 a? 1918. Vzniklo rakousko-uherskym kompromisem. Byl to mnohonárodnostní stát a jedna z hlavních evropskych mocností té doby. Jeho jádrem byla duální monarchie, neboli unií
mezi P?edlitavskym státem (severní a západní ?ástí byvalého rakouského císa?ství) a Uherskym královstvím neboli Zalitavskym státem. Obě ?ásti si byly mocensky rovnocenné, prováděly spole?nou zahrani?ní, obrannou a finan?ní politiku, ale v?echny ostatní
vládní funkce byly rozděleny mezi p?íslu?né státy. Po celou dobu existence vládl d?m Habsbursky a jeho dva panovnící. Franti?ek Josef v letech 1867–1916 a Karel I. v letech 1916-1918 do zániku Rakousko-Uherské monarchie.
</p>
<p>
Co ale vedlo k rakousko-uherskému vyrovnání a co bylo p?edtím? Abychom pochopili co vedlo k vyrovnání musíme se vrátit do roku revolu?ního roku 1848. Rakouská ?í?e v té době plně unitární stát jako kdyby se zasekla v ?ase, mezitím co západní mocnosti
jako Francie a Británie ji? dávno za?ali industrializovat v Rakousku stále p?evy?ovalo zemědělství. ?irokou vrstvu spole?nosti tvo?ili rolníci, men?í pak mě??ané a nejmen?í procento byli statká?ská ?lechta. Panovníkem by v té době Ferdinand V., ktery
trpěl epilepsií a slabomyslností. Měl a? dvacet záchvat? denně a to jej velmi omezilo schopnost vládnout s jakoukoli ú?inností. I p?esto byl jedním z nejoblíbeněj?ích panovník? a byl p?ezdíván Dobrotivy, on sám jak jsme si ji? ?íkali prakticky nevládl,
proto?e jeho otec Franti?ek I. p?ed smrtí fakticky slo?il vládu do rukou kanclé?e Metternicha a ?í?ské rady.
</p>
<p>
Ve světě vznikali nové ideje a Rakousko nebylo vyjimkou Vzniklo liberální hnut odvolávající se na reformy osvícenského císa?e Josefa II., proti stávajícímu feudalismu, klerikalismu a absolutismu. Hnutí se pokou?ela o evoluci a postupny vyvoj, ten v?ak
u? nesta?il radikálním demokrat?m rovně? novému hnutí. Ale nebyli to jen nové politické hnutí, které zap?í?inili revoluci v roce 1848 ale také mnohé národy uvnit? ?í?e. Ma?arské úsilí o samostatnost mohutnělo v d?sledku moderních vliv?. V?dce radikálních
Ma?ar? Lájos Kossuth strhával mnoho ma?ar? na jeho stranu a v roce 1847 byl zvolen poslancem ?í?ské rady. I ?esky nacionalismus byl silny, ale méně radikální ne? ma?arsky, ?echy v té době byl mnohonárodnostní území mající mnoho němc? uvnit?. Hlavním
problémem byl ú?ední jazyk co? byla něm?ina, kterou chtěli ?e?i zrovnoprávnit se svym jazykem. Ale i rok p?edcházející revolu?nímu byl ne??astny, neúroda, krach na burze s tím spjatá hospodá?ská krize, bytová krize a hlad. Kombinace novych idejí,
vzr?stající nacionalismu a nepovedeného p?edchozího roku byl recept pro katastrofu.
</p>
<p>
Revoluce v Rakouském císa?ství za?ala v b?eznu 1848 povstáním ve Vídni a Uhrách a donutila zprvu císa?e Ferdinanda I. k vá?nym ústupk?m. Musel propustit ze svych slu?eb kanclé?e Metternicha, vytvo?il nová ministerstva a p?islíbil vypracování ústavy. Dubnová
ústava, kterou císa? podle svého slibu vydal, ov?em nesplnila o?ekávání vídeňskych liberál?, kte?í v květnu 1848 znovu povstali. Na?e? císa?sky dv?r uprchl do Olomouce a Vídeň opustil i ?í?sky sněm. V Olomouci se mezitím matka nového následníka tr?nu
?ofie sna?ila uvolnit místo na tr?n. A p?ekvapivě Ferdinand se nechal vcelku snadno p?esvěd?it a abdikoval. Dne 2. prosince 1848 do?lo v tr?ním biskupské rezidence v Olomouci k slavnostnímu aktu, jím? za?ala nová éra v Habsburskych dějinách. Franti?ek
Josef I. Tehdy sotva plnolety byl prohlá?en za císa?e. Ferdinand se k němu sklonil a poklekl a pravil B?h ti ?ehnej, z?staň hodny, B?h tě ochrání. Tak skon?ilo panování Ferdinanda Dobrotivého.
</p>
<p>
Av?ak po abdikaci císa?e Uhry odmítli uznat jeho nástupce Franti?ka Josefa jako uherského krále a tak rakouská vojska zaúto?ili na povstalecké Uhry. Snaha rakouské vlády potla?it revoluci v Uhrách vyvolala v ?íjnu t?etí vídeňskou revoluci, ta v?ak byla
opět pora?ena. Novy císa? Franti?ek Josef I. Svym novym kanclé?em pově?il kní?ete Schwarzenberga z starého ?lechtického rodu z ?ech a slíbil novou ústavu. Císa?sky dv?r se vrátil do Vídně, ale bou?e je?tě neskon?ila. Situace v Uhrách byla opová?livá.
Rakouskym vojsk?m se neda?ilo nebo? mnoho ma?arskych general? se zapojilo do povstání proto císa?i a Schwarzenbergovi nezbylo nic jiného ne? po?ádat Rusko o vojenskou intervenci. Rusky car Mikulá? I. Souhlasil a Ma?a?i nedokázali p?esile dlouho vzdorovat.
3. ?íjna 1849 kapitulovala poslední jednotka. Represe proti povstalc?m byly dost tvrdé, popraveno bylo p?es 100 d?stojník? a generál? a mnoho dal?ích bylo posláno do vězení. Tak skon?ili dva revolu?ní roky pro Habsburskou ?í?i.
</p>
</div>